Silikáty jsou důležitou součástí mnoha materiálů používaných na stavbách. Slouží jako pojivo v barvách, zpevňují protipožární skla a zušlechťují betonové povrchy. Jsou používány při vrtných pracích v oblasti hornictví a inženýrských staveb, při zpevňování půdy a jako lepicí systémy.
Protipožární skla se skládají z vrstev skla a silikátu, které jsou uspořádané ve stylu sendvičové konstrukce. Silikátový roztok obsahuje přísady pro zvýšení flexibility. Je na povrchu skla usušen a poté uzavřen do ocelového rámu.
V případě požáru je žár mezivrstvou pohlcen. Tato mezivrstva obsahuje vázanou vodu. Zatímco teplota stoupá, voda v mezivrstvě se odpařuje. Vznikne pěnové sklo, které se rozpíná a izoluje. Vrchní vrstva skla v důsledku velkého žáru praskne. Pěnové vodní sklo drží úlomky pohromadě.
Křemičitany draselné se jako pojivo v barvách díky procesu silicifikace (chemická reakce pojiva s podkladem) spojují s minerálními podklady. Podklad se přitom zpevní a vznikne trvalá chemická vazba mezi podkladem a nátěrem.
Ošetření betonových povrchů silikáty zlepšuje vlastnosti betonu. Výrazně se zlepší zejména otěruvzdornost a chemická odolnost, což vede k delší životnosti podlahy.
Tekutý silikát pronikne do povrchu betonu a reaguje s volným vápníkem v betonu. Vznikne přitom CSH gel (kalcium-silikátový-hydrát), který vytvrdne a vytvoří uvnitř pórů betonu strukturu podobnou sklu. Pro toto použití jsou vhodné zejména lithium a vodní sklo draselno-lithné.
V oblasti inženýrských staveb musí základová půda odolávat těžkým stavebním strojům. Díky své pórovitosti je půda vodopropustná, a je tak nestabilní. Aby bylo možné pracovat bezpečně, musí být základová půda příslušně upravena.
Osvědčenou metodou je použití křemičitanu sodného jako zpevňovacího prostředku. Křemičitan sodný se spolu s tvrdidlem - pro urychlení procesu zpevnění - vstříkne do půdy. Na základě příslušného zředění a množství tvrdidla tak lze dosáhnout požadované stabilizace a izolace základové půdy.
Geopolymery jsou vodné silikátové roztoky smíchané s reaktivními, minerálními plnivy. Jsou univerzálně použitelné jako minerální lepidla, minerální nátěry, pojiva pro vláknové kompozity nebo inovativní cement pro náhradu betonu. Jedna z velkých výhod geopolymerů spočívá v rychlosti jejich schnutí: při pokojové teplotě uschnou podle složení během několika minut nebo hodin. Při své výrobě vykazují geopolymery výrazně lepší bilanci CO2 než klasický portlandský cement, a jsou tak šetrnější k životnímu prostředí.
Vyvíjíme pro naše zákazníky individuální silikáty pro geopolymery, které můžeme přizpůsobit požadovaným fyzikálním a chemickým vlastnostem. Díky těmto vlastnostem mohou geopolymery v mnoha oblastech použití nahradit organické polymery, keramiku nebo cement.
Křemičitany sodné a draselné se používají ke stabilizaci půdy při vrtných pracích. Odborníci rozlišují tři typy tekutých vrtných kapalin, které se liší zejména svou účinností při stabilizaci stěny vrtu, šetrností k životnímu prostředí a cenou:
Z ekologických, ale i ekonomických důvodů se dnes od používání systémů na bázi oleje upouští. Použití křemičitanů sodných nebo draselných garantuje i v uvolněných vrstvách horniny stejné hodnoty stability, jakých je dosahováno pomocí systémů OBM. V mnoha oblastech je dokonce překonávají a kromě toho jsou ekologicky nezávadné.
Lepidla SILACOLL jsou jednou z mnoha vynikajících inovací vyvinutých výzkumným oddělením firmy vanBaerle. Tato lepidla lepící na minerální bázi jsou žáruvzdorná a vyznačují se vynikající přilnavostí za mokra.
Lepidla SILACOLL jsou používána například ve stavebním průmyslu (k lepení izolačních desek na stropy a stěny) nebo při průmyslové výrobě protipožárních prvků.
Křemičitany sodné nebo draselné se používají k výrobě žáruvzdorných izolačních desek z vermikulitu, perlitu nebo expandovaného grafitu.
Inertní silikát se s materiálem a případně dodatečným tvrdidlem smíchá v homogenní hmotu. Tato směs se vylisuje ve formě a vytvrdí žárem.
Jako ochranu proti korozi označujeme opatření k potlačení (zpomalení) poškození většinou kovových materiálů kyslíkem a vodou. Jsou přitom používány dvě různé techniky:
U zinkových povlaků vázaných silikáty působí obě techniky současně, a vytvářejí tak dvojitou ochranu.
Při výrobě keramických hmot je výhodné vytvářet slévatelné kaly s vysokým obsahem sušiny. Výsledkem je dobrá homogenizace surovin.
Další výhoda tohoto způsobu zpracování spočívá v nižší spotřebě energie při mokrém mletí oproti suchému mletí. Ztekucovadla na bázi silikátů umožňují vyšší koncentraci při optimální viskozitě. Kromě toho je možné cíleně stanovit reologické vlastnosti.